Odpověď Pavla Fischera na otázku potratů a adopce dětí homosexuály

Odpověď na otázku uživatele maxmilianrex přednesenou 15. prosince 2017 v diskuzi pod blogovým článkem Realizačního týmu signály.cz s názvem Modli se za prezidenta! Článek byl publikován 22. listopadu 2017.

Jak jsem slíbil ve výše zmíněné diskuzi, přednesl jsem na setkání v Šumperku v sobotu 16. 12. 2017 otázku na názor Pavla Fischera na potraty a adopci dětí homosexuály. Odpověď byla poměrně obsáhlá, proto jsem si od pořadatelů setkání vyžádal nahrávku, ze které jsem ji přepsal - nevím, nakolik přesně - snažil jsem se ale pokud možno o doslovnost - možná neuvádím přesně veškerou interpunkci, proto se omlouvám za případné zkreslení. Ze své otázky uvádím doslovně pouze její závěrečnou věcnou část, nebyla formulována příliš obratně, za což se omlouvám, stejně tak se omlouvám za to, že zde neuvádím úvod, který jí předcházel a byl rovněž poněkud neobratně formulován.

Jaký je Váš názor na potraty? A s tím související, nebo možná vzdáleně, na adopci dětí homosexuály?

K tomu prvnímu: jako táta bych to svým dětem rozmlouval. Jako táta od postiženého dítěte bych jim vysvětlil, že i život, který není dokonalý podle tabulek, může být dokonalý z hlediska vztahů, které vytváří. Jako táta.

Jako občan bych řekl: pozor na to, žijeme v zemi, která vymírá.

A jako prezident bych musel respektovat stávající zákony. To znamená, ta stávající právní úprava zatlačuje otázku potratů do soukromí. Na druhou stranu bych rád, aby v nejrůznějších zařízeních – nemocničních a dalších byly třeba poradny pro maminky v nouzi, protože celá řada z nich, vlastně, si potom odnáší traumata. Jeden příklad za všecky: tím, když máte postižené dítě doma, tak se dostanete do kontaktu se spoustou zraněných a bolavých situací. V našem okolí byla rodina, nejstarší dítě postižené, potom dvě zdravé a pak se rozhodli pro potrat, protože čekali čtvrtý. To nejstarší zemřelo a (rodina*) dodnes myslí nejenom na to nejstarší postižené, ale i na to potracené. Ta traumata zůstávají i v případě, že ta rodina procházela nějakou velmi tvrdou situací, kdy se to vlastně medicínsky a lékařsky dalo vysvětlit. Tak to je k první věci. Ale jako prezidentský kandidát musím respektovat zákony a nemohu se chovat tak, jako kdyby tady nebyly.

K té druhé otázce: já si myslím, že musíme rozdělit dvě věci: homosexuály není možné stavět mimo zákon, jsou to občané téhle země a musíme je respektovat. Na druhou stranu, ta stávající právní úprava z mého pohledu je naprosto dostatečná a dál bych rozhodně nešel.

--

Komentář:

* podmět uvedený v závorce je doplněný - v odpovědi nezazněl, ale předpokládám, že tam měl být - doplnil jsem jej pro větší srozumitelnost věty.

Mě osobně nepřijde odpověď na druhou otázku zcela dostačující z důvodu, že nevím, jak je u nás v současné době nastavena právní úprava adopce dětí homosexuály a tudíž nevím, co přesně Pavlu Fischerovi připadá dostatečné. Pokud v této věci máte někdo přehled, budu rád za věcné doplnění. Díky!