Včera se nedalo důstojně pracovat. (Tedy tak aby to bylo důstojno drsňáka a křupana mého ražení.:-) Laně totiž kladou kolouchy a včera jsem viděl prvního. Dojalo mě to tak, že jsem musel zastavit, protože mi vhrkly slzy do očí. Jestli jsem z něčeho naměkko, tak jsou to mláďata všeho druhu. Vzpomněl jsem si jak mi večer Iška usla v náručí během večeře. Seděla na židličce, žmoulala chleba s marmeládou a do toho se jí začala klížit očka. Tak jsem ji chytil, ať nesletí na zem. Stočila se mi na klíně do klubíčka a spala. Kdyby nic jiného, tak pro tyhle chvíle mi život stojí za to.
A na závěr jedna lednová, ať nezapadne v hlubinách nástěnky, když se tenkrát líbila:
prsty mnuty
žmolky střídky patky
žito s děťulátky
Och, já dyslektik! Kolikrát jsem si to musel přečíst, než jsem zjistil, že nemáte doma lišku, která žere chleba s marmeládou! Protože vám by to bylo podobný!
No, trochu za to může i to bezpatkový písmo.
Ono ta přezdívka možná původně opravdu znamenala Liška, ale to asi nemáme jak zjistit. Rózi prostě chodila s univerzální větou: "Iška vovovo, víš?" A komentovala tím tolik dějů, že dodnes netušíme, co přesně to mělo znamenat. Ale protože mi jednu dobu připadalo, že tím chce sdělit něco o sobě, tak jsem jí tak začal říkat.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.